Scéna.cz 

Víra velikonoční tipy 15. týden

Naše tradice: Pašijový týden
Čtyřicetidenní půst vrcholí týdnem před Božím hodem velikonočním, během nějž si naši předci připomínali utrpení Krista od Jidášovy zrady po vzkříšení (2014). Režie M. Nešlehová. Pašijovým týdnem si křesťané připomínají poslední dny Ježíše Krista, zradu, ukřižování, vzkříšení. Prvním důležitým dnem tohoto týdne je Škaredá středa, které nám má připomínat Jidášovu zradu. Co naši předci doporučovali po tento den dodržovat? Hlavními dny Pašijového týdne jsou pak Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. Množství lidových zvyklostí v tomto období jakoby napříč časem propojuje křesťanské i předkřesťanské obyčeje, které zůstávají v naší kultuře živé do dnešních dní.
Vysílání: 11.4., 13.40 hod., ČT2

Velkopáteční bohoslužba 2022
Přímý přenos z Farního sboru Českobratrské církve evangelické v Mělníku. Režie J. Rásocha. Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Mělníku byl založen v r. 1901. Sbor žije uprostřed města. Jeho prostory, včetně zahrady, umožňují bohatou spolupráci se sekulární společností. Farní sbor ČCE v Mělníku má v současnosti evidovaných 480 členů.
Vysílání: 15.4., 11.00 hod., ČT2

Na cestě po Jeruzalémě
S Miroslavem Donutilem a Jiřím Bartoškou za tajemstvím Božího hrobu, rituály u Zdi nářků a dlážděním, po kterém snad kráčel i Ježíš Kristus (2007). Režie J. Novák. Jeruzalém je posvátným místem pro tři hlavní monoteistická náboženství – islám, judaismus a křesťanství. Zároveň je ale také místem, kde se zrodily jedny z největších problémů současného světa. Pokud byste hledali nejnázornější ukázku pro výraz genius loci, pak právě Jeruzalém je ideálním příkladem. Největší duchovní náboj najdete v židovské čtvrti Mea Šearim, která evokuje atmosféru pražského židovského ghetta v době jeho největší slávy. V místních knihkupectvích narazíme na 200 let staré knihy o Golemovi a v ulicích potkáme židy spěchající na nákup modlitebních předmětů pro svátky Sukot. Překvapení nás čeká také u Zdi nářků, která se v období oslav Simchat Torah proměňuje v obří taneční parket. Stranou samozřejmě neponecháme ani Boží hrob na Golgotě – vrchu ve tvaru lebky, kde mělo dojít k ukřižování Ježíše Krista. Pravděpodobně budete překvapeni, jaká tajemství velkolepý svatostánek skrývá. Nakonec pak pronikneme hluboko k základům starověkého Jeruzaléma a projdeme se po původním dláždění, na kterém své stopy zanechal snad i Kristus.
Vysílání: 15.4., 12.05 hod., ČT2

Poslední den Ježíše z Nazareta
Pašijový příběh pohledem současných historiků a lékařských odborníků (2013). Režie V. Hájek. Příběh Ježíše Nazaretského je po staletí předmětem zájmu laické i odborné veřejnosti, věřících i nevěřících. Z pohledu historiků jsou jednou z nejzajímavějších kapitol Ježíšova příběhu poslední hodiny jeho života. V těchto událostech se totiž koncentruje vše, co Ježíš znamenal pro tehdejší dobu. Odráží se v nich i společensko-politický obraz života jednoho z nejstarších národů světa – starověkého Izraele. Režisér Vít Hájek se pokusil nahlédnout na duchovní téma naprosto věcně a přináší neobvyklý pohled na období, které poznamenalo vývoj dějin lidstva. S pomocí uznávaných českých odborníků mapuje události pašijového příběhu od Ježíšovy poslední večeře s apoštoly, přes zatčení v Getsemanské zahradě, vlastní soudní přelíčení až po akt ukřižování.
Vysílání: 15.4., 17.25 hod., ČT2

Rozluštěné poklady: Záhada ukřižování
Římané z něj učinili krajní a potupnou metodu popravy, při níž odsouzený umíral za strašných bolestí. O průběhu ukřižování však neexistují detailnější informace. Dokumentární cyklus BBC přiblíží nejzajímavější poklady historie (Premiéra). Ačkoliv byly podobným způsobem jako Ježíš ukřižovány možná desítky tisíc osob, jejich ostatky nebyly nikdy nalezeny a veškeré písemné prameny se tomuto tématu buď zcela vyhýbají, nebo se omezují jen na krátkou informaci neuvádějící jakékoliv detaily či okolnosti popravy. Ani v žádném z evangelií nenacházíme podrobný popis Ježíšova ukřižování. Co tento cíleně potupný způsob popravy obnášel a jak pravděpodobně probíhal, pomohl odhalit až náhodný objev lidských ostatků na italském venkově. Jejich prozkoumání přivedlo badatele k domněnce, že jsou zobrazení Ježíšovy smrti chybná.
Vysílání: 15.4., 17.55 hod., ČT2
Opakování: 19.4., ČT2

Vatikán, sídlo papežů
Po téměř 2000 let je Vatikán symbolem křesťanství, cílem poutníků a předmětem obdivu umělců z celého světa. Francouzský dokumentární film. Bazilika svatého Petra je považována za největší církevní stavbu na světě, svědectví lidského génia ukrývající rozsáhlou sbírku uměleckých děl. Je symbolem, avšak zdaleka není a nebyla jedinou zajímavou stavbou ve Vatikánu. Vždyť i dnes se mezi zdmi tohoto nejmenšího státu na světě nachází 26 muzeí, úřední budovy, papežský palác a rozsáhlé zahrady. A jak tomu bylo dříve? Pomocí nejmodernějších technologií se nyní vědcům podařilo digitálně zrekonstruovat předpokládanou podobu původních staveb a mohou nás tedy vzít na cestu architektury a umění sahající hluboko do minulosti.
Vysílání: 16.4., 18.15 hod., ČT2
Opakování: 20.4., ČT2., 22.4., ČT2

Naše tradice: Boží hod velikonoční
Miroslav Táborský představuje tradiční pokrmy velikonočního hodování a účastní se pravé venkovské pomlázky (2014). Režie M. Nešlehová. Velikonoční neděle je v křesťanské tradici největší slavnost církevního roku, při níž se slaví Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Jde o pohyblivý svátek, který připadá na první neděli po prvním úplňku po 21. březnu. V tento den se připravují pokrmy, které nesou symbolickou hodnotu a jsou určené pro čas radosti a hodování po čtyřicetidenním půstu – především tradiční mazanec či velikonoční hlavička ze směsi masa, vajíček a kopřiv. Zvyky Velikonočního pondělí zůstaly dodnes z celých svátků nejživější. Je to den pomlázky, při němž se dříve "pomlazovaly" celé navštívené rodiny – tedy nejenom dívky. I když se tato veselá tradice udržuje na venkově i ve městech, ne všichni vědí, kde se vzal zvyk malování vajíček, pletení pomlázek nebo koledování.
Vysílání: 17.4., 08.30 hod., ČT2

Velikonoční bohoslužba
Přímý přenos slavnostní mše z chrámu svatého Tomáše v Brně. Bohoslužbu celebruje farář Mons. Dr. Jan Mráz. Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce. Křesťané oslavují vzkříšení Ježíše Krista. Česká televize připravila na tento den přímý přenos slavnostní mše z chrámu svatého Tomáše v Brně. Bohoslužbu celebruje farář Mons. Dr. Jan Mráz.
Vysílání: 17.4., 09.30 hod., ČT2

Velikonoční speciál Křesťanského magazínu
Pastoral Brothers a Tomáš Petráček o výzvách, kterým čelí církve v současném Česku. V diskuzi moderované Janem Vávrou odpovídají na otázky, které se v církevním prostředí často vyslovují jen šeptem. Režie R. Vodrážka (Premiéra). Praktikujících křesťanů je u nás rok od roku méně. Tradiční církve ztrácí věřící a s nimi i společenský vliv. Co na nich lidem vadí? A je kostel místem, kde člověk zahlédne Boha nebo je pravděpodobnější, že tam dříve nebo později o svou víru přijde?
Vysílání: 17.4., 10.45 hod., ČT2
Opakování: 19.4., ČT2., 21.4., ČT2

Urbi et Orbi
Přímý přenos velikonočního požehnání papeže Františka
Pandemie COVID-19 nebo ruská agrese na Ukrajině – kamínky ve velké mozaice utrpení současného světa. Papež využívá příležitosti tradičního požehnání Městu a světu, aby upozornil mezinárodní společenství na místa a případy, kde je pošlapáváno vše lidské, kde bují bezpráví a zlo. Svým apelem se pokouší lidem na těchto místech pomoci. Zároveň jim dodává vědomí, že ve svém utrpení nezůstali sami.
Vysílání: 17.4., 11.55 hod., ČT2

Moji Koptové
Jedna z nejstarších křesťanských církví očima mladé Češky (2005). Režie M. Khoder a M. Otřísal. Jedním z duchovních center v době raného křesťanství byla Alexandrie. Už kolem roku 200 zde působili významní teologové. Za doby pronásledování křesťanů římskými císaři utíkali lidé do egyptské pouště a zakládali první kláštery. Roku 451 zde byla založena samostatná koptská církev. Název "koptové" pochází z arabského slova „kubtí“, což znamená Egypťan. Dnes však většina Egypťanů vyznává islám. V dokumentárním filmu M. Khodera a M. Otřísala navštívíme společně s mladou ženou z Čech nejen významná místa Koptské národní egyptské církve, ale podíváme se také, jak žijí koptové v 21. století.
Vysílání: 17.4., 19.00 hod., ČT2

Svobodnější než nepřítel
Kněze Františka Kohlíčka uvěznili a týrali, ale nikdy nezlomili (2007). Připravili Š. Horáková a J. Novák. V katolické církvi nalezla komunistická moc v Československu jednoho ze svých úhlavních nepřátel. Nejdříve chtěla s katolíky vyjednávat a získat si je, ale brzy proměnila jednání v boj. Klerici měli na vybranou – buď kolaboraci, nebo žalář. Katolický kněz František Kohlíček na vlastní kůži prožil, co znamená říct ďáblovi ne. V roce 1951 stanul před soudem. Ten mu spočítal všechno, např. i četbu pastýřských listů. Odsoudil jej, že se ve spojení s Vatikánem pokusil o zničení lidově-demokratického zřízení. Potom následovalo peklo...
Vysílání: 15.4., 00.30 hod., ČT art