Scéna.cz 

Výtvarné tipy 37. týden

Svět podle Kašpara
Fantazie mladého výtvarníka Adama okouzlila milovníky umění i exaktní vědce. Připravili J. Štěpánková a P. Rousek. Adam Kašpar je mladý malíř. Miluje přírodu. Skály, kameny a geologické struktury jsou jeho rukou vykresleny do sebemenšího detailu. Jeho fascinace mikroskopickými organismy, které maluje na velkoplošná plátna, nadchly také vědce. V případě Adama Kašpara došlo k pozoruhodnému sepětí umění se světem exaktní vědy. Výtvarník dnes spolupracuje s renomovanými odborníky. Příroda, kterou takto představuje, nabývá fantastických podob.
Vysílání: 12.9., 22.25 hod., ČT2
Opakování: 16.9., ČT2

Rekviem za manžele Krafftovy
Francouzský pár strávil dvě desetiletí natáčením průkopnických záběrů lávy a popela. Do své smrti v roce 1991 byli svědky více než 140 erupcí na všech kontinentech kromě Antarktidy. Britský koprodukční film Maurice Herzoga. Manželé Katia a Maurice Krafftovi žili jeden pro druhého a pro sopky. Při výbuchu jedné z nich v roce 1991 tragicky zahynuli. Zanechali po sobě přes 200 hodin filmového materiálu dokumentujícího jejich práci. Werner Herzog z něj sestříhal vizuálně hypnotizující chvalozpěv. Nechává promlouvat především záběry sopečných kráterů a tekoucí lávy doprovázené vážnou hudbou. Jen vzácně tuto explozivní symfonii přeruší svým komentářem. Krafftovi jej zajímají především jako tvůrci podmanivých obrazů sdílející jeho fascinaci přírodou a stejně jako on nacházející krásu i na místech, kam se většina lidí v životě neodváží.
Vysílání: 13.9., 14.50 hod., ČT2
Opakování: 14.9., ČT2., 17.9., ČT2

Ztracené poklady Egypta: Vykradači hrobek
Ve světoznámém Údolí králů bylo dosud nalezeno 65 hrobek egyptských faraónů. Ty se však záhy po svém zapečetění stávaly cílem vykradačů. Britský dokumentární cyklus. Pod pískem egyptské pouštní krajiny se skrývá tajemství starověké civilizace. Štábu britských dokumentaristů se dostalo možnosti, aby po celou sezónu vykopávek, sledoval přímo v první linii práci archeologů. Ve světoznámém Údolí králů bylo dosud nalezeno 65 hrobek egyptských faraónů. Ty však bývaly zpravidla do několika týdnů po svém původním zapečetění vykradeny a jejich drancování v podstatě pokračuje dodnes. Pro archeology mají ovšem nevyčíslitelnou hodnotu i zdánlivě bezcenné věci, které lupiči v hrobkách zanechali. I ty totiž mohou leccos napovědět o dějinách starověkého Egypta. Americký egyptolog Don Ryan právě zahajuje v Údolí novou archeologickou sezónu. Jeho hlavním cílem je jedna z nejzáhadnějších hrobek nesoucí číslo čtyřicet devět. Už 100 let do ní nikdo nevstoupil a dřívější archeologové se zaměřovali jen na větší a vzácnější věci, její nový průzkum tedy skýtá příslib nových objevů. Rovněž budeme sledovat repatriaci kdysi vyvezených mumifikovaných ostatků, které se zničehonic objevily na americkém černém trhu se starožitnostmi.
Vysílání: 17.9., 06.00 hod., ČT2
Opakování: 19.9., ČT2., 22.9., ČT2

Tajemství stavitelů pyramid: Záhada Velké sfingy
Kdo se stal následníkem trůnu po staviteli největší pyramidy v dějinách, faraonu Chufuovi? A komu je připisována jedna z nejzáhadnějších soch světa? Epizoda z francouzského dokumentárního cyklu. Cyklus nás zavádí do dob, kdy se ve starověkém Egyptě stavěly pyramidy, od první vybudované pro faraona Džosera až po třetí a poslední pyramidu v Gíze, určenou k posmrtnému spočinutí faraona Menkauréa. Díky nejnovějším poznatkům současných archeologů a historiků se dozvídáme více o osobních životech panovníků i jejich architektů. Po smrti legendárního faraona Chufua započal nelítostný boj o uvolněný trůn. Egyptologové doufají, že vyjasnění otázek kolem následnictví by mohlo pomoci vyřešit jednu z největších záhad starověkého Egypta: čí podobu nese Velká Sfinga střežící gízskou plošinu.
Vysílání: 17.9., 07.30 hod., ČT2
Opakování: 18.9., ČT2., 21.9., ČT2

Masarykovo muzeum v Hodoníně
Muzeum představující nejen osobnost prvního československého prezidenta, ale i dávnou moravskou historii či slovácký folklór (2002). Režie P. Kudela. Masarykovo muzeum má hlavní sídlo na zámku v Hodoníně. V jeho expozici je řada písemných, zvukových i hmotných památek na našeho prvního prezidenta. K muzeu patří i Národní kulturní památník v Mikulčicích, nejpozoruhodnější archeologická lokalita na našem území. V době své největší slávy mělo toto hradiště, co do velikosti osídlení, na světě snad jen dva konkurenty v Bagdádu a Římě. Za národopisnými sbírkami je třeba se vydat do kyjovské pobočky, kde návštěvník může obdivovat například typickou slováckou světnici.
Vysílání: 12.9., 02.00 hod., ČT art
Opakování: 14.9., ČT art

František Kupka: Cesta k abstrakci
Portrét nejvýznamnějšího českého malíře, průkopníka abstraktní malby a autora prvního vystaveného abstraktního obrazu na světě (2014). Režie A. Kisil. František Kupka byl stejně podivuhodný člověk jako umělec. Jeho bezmála románový životní příběh je bohatý na překvapivé obraty osudu, a totéž platí o vývoji díla. Z maloměstského učně se vlastní silou stal světovým umělcem, jedním z těch, kteří na počátku století malířství nejenom obohacovali, ale i přímo razili jeho novou cestu. Kupka mnohokrát opustil to, v čem dosáhl mistrovství, aby vykročil neznámým směrem. Mohl se stát úspěšným akademikem v Praze stejně jako ve Vídni, zůstat proslulým satirickým kreslířem, obdivovaným ilustrátorem, originálním symbolistou, pozoruhodným malířem postimpresionismu, ale nakonec se stal Kupkou, trvalým pojmem z pionýrského údobí nefigurativní malby 20. století. Osud mu však dal pocítit hořkost neuznání, ba téměř zapomenutí; za svého života zažil jako tvůrce nového umění více zklamání než slávy, a teprve po smrti jeho odkaz postupně nabýval všeobecně uznávaného významu.
Vysílání: 17.9., 21.55 hod., ČT art