Scéna.cz 

35 let svobody

České studentské revolty – 60. léta
Téma pražského studentského hnutí druhé poloviny 20. století je dramatické a zajímavé vzhledem k tomu, že studenti hráli v moderních dějinách českých zemí často klíčovou úlohu. První díl dvoudílného dokumentu je věnován 60. letům (2016). Režie O. Sommerová. Studentstvo je českou společností chápáno jako nonkonformní a často jsou studenti spojováni s politickou rezistencí. Studenti vystoupili vždy, když byla ohrožena svoboda. Je zajímavé a záslužné připomenout základní momenty studentských angažmá v dějinných bodech naší společnosti. První díl se věnuje hnutí 60. let minulého století. V pořadu vystupují Taťána Holečková, Karel Kovanda, Jiří Müller, Zdeněk Pinc, Miroslav Tyl, Petr Blažek a další. Ve vzpomínkách pamětníků a účastníků studentského hnutí ožívají tehdejší události – uvolnění ve společnosti znamenalo, že i studenti se aktivizovali, jak říká jeden z pamětníků, chtěli zkusit, kam až je režim pustí. Jak vznikl slavný pražský majáles 1965, kdo oslovil amerického beatnického básníka Allana Ginsberga? Výbušnou událostí byla v říjnu 1967 akce studentů na pražské koleji Strahov, kteří vyšli do ulic na protest proti vypínání elektrického proudu. Průvod byl policií zmlácen, ti nahoře se domnívali, že jde o akci proti režimu. Pražské jaro 1968, odstoupení prezidenta A. Novotného, to vše studenti reflektovali. Po politickém uvolnění nastal šok z 21. 8. 1968, v lednu 1969 došlo k upálení studenta J. Palacha. Jak se v té době projevovali studenti? Kdo byli jejich vůdcové, v jakých strukturách se sdružovali? Vystupovat proti režimu samozřejmě znamenalo represe, vyhození ze škol, sledování státní tajnou policií, věznění. Dokument je kromě osobních výpovědí bývalých studentů naplněn archivními záběry, které zmiňované události mapují.
Vysílání: 16.11., 13.45 hod., ČT2

Historie.cs: Razovity Listopad 89
Sametová revoluce na Ostravsku a její specifické sociální kořeny. Jak se vyvíjel underground v „černém kraji“ a jak nacházel spojení s Chartou 77? I tato témata zazní v debatě M. Koldinské s J. Fiedorem, J. Králem a N. Pavelčíkovou. Normalizace a sametová revoluce na Ostravsku. Místní disent čelil úplně jiné situaci než pražský, a nakonec i ten ve zbytku republiky. „Ostravu si nenecháme rozvracet,“ znělo heslo komunistické strany. A tak bylo Ostravsko místem s vůbec největším počtem příslušníků StB na obyvatele, ale i sociálních jistot a výhod zejména pro horníky a pracovníky v těžkém průmyslu. Na konci sedmdesátých let žilo na Ostravsku jen několik chartistů, kteří byli posléze uvězněni nebo přinuceni emigrovat. Později se však díky undergroundové kultuře etablovala nová generace „nesmířených“. V roce 1988, po pohřbu Jaromíra Šavrdy, začali chartisté a nový underground svoje úsilí koordinovat. Posilovaly se kontakty s Polskem, změnila se mezinárodní i domácí situace. Ledy začaly tát...
Vysílání: 17.11., 09.15 hod., ČT2
Opakování: 23.11., ČT24

Útěk z totality
Portrét Jiřího Bartečka, který dezertoval z hranic a jako jediný pohraničník s sebou vzal civily. Režie Robin Kvapil. Jiří Barteček se narodil 7. dubna 1954 v Petrovicích u Karviné. Vyrůstal v katolickém prostředí v obci na hranici s Polskem. V srpnu 1968 byl svědkem okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Vyučil se instalatérem a pracoval na zabezpečení traťových úseků železnice. Už v době učení začal plánovat emigraci. Nejprve přes Polsko rybářskou lodí do Švédska. Poté přes Jugoslávii. Z těchto plánů však vždy sešlo. V říjnu 1974 narukoval k pohraničnímu vojsku v Malackách na jižním Slovensku. Absolvoval výcvik psovoda a sloužil na hranici s rozkazem zabíjet. Dne 12. září 1975 přeplaval v noci hraniční řeku Moravu a během služby převedl do Rakouska také dva civilisty. Pobýval v uprchlickém táboře Traiskirchen nedaleko Vídně. V Československu byl v nepřítomnosti odsouzen na 26 let vězení. V dubnu 1976 vycestoval do USA, kde v Los Angeles založil rodinu a vybudoval stavební firmu.
Vysílání: 17.11., 10.10 hod., ČT2
Opakování: 19.11., ČT2., 21.11., ČT2

Konec věčných časů
Rok 1989 podle denních zpráv Státní bezpečnosti v podání O. Kaisera. Jak zachytily akce nezávislých iniciativ i jednotlivců, které ve výsledku způsobí pád režimu? (2019). Režie M. Kučera. 17. listopad 1989 byl vyvrcholením procesu, který započal v české společnosti mnohem dříve. Širší podporu veřejnosti nabyl nejpozději na počátku roku 1989. Oficiální i neoficiální sdružení i jednotlivci, kteří se dostali do konfliktu se systémem státně řízeného myšlení a hospodářství, měli v té době již dostatečný potenciál na to, aby se v tehdejší ČSSR začala formovat občanská společnost. Hlasy dosud mlčící většiny způsobovaly ÚV KSČ značné starosti. Pozornost jim proto věnovala i Státní bezpečnost. Z monitoringu StB předávaného ÚV KSČ navíc vyplývá, že vládnoucí moc se už nemohla spolehnout ani na členy vlastní strany, ani na příslušníky sovětské armády, prostě na nikoho...
Dokumentární kabaret Konec věčných časů se odehrává od půlnoci 14. ledna do odpoledne 17. listopadu roku 1989 na různých místech České republiky. Kromě O. Kaisera, který tlumočí denní zprávy StB, v něm jako mluvčí účinkují Zdeňka Patoušová, Anna Freimanová, Pavel Kačírek, Hana Holcnerová, Jan Rampich, Jindřich Petrlík, Bára Štěpánová, Roman Rákosník, Stanislav Devátý a Jana Dvorská. V archivních materiálech Československé televize dále vystupují tehdejší moderátoři zpráv, ministr obrany ČSSR M. Václavík, vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze M. Štěpán a generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš.
Vysílání: 17.11., 10.35 hod., ČT2

České studentské revolty – 80. léta
Dokumentární esej, který porovnává úlohu českého studentstva v dějinných zvratech této země, v šedesátých a osmdesátých letech dvacátého století. Druhý díl dokumentu se věnuje letům konce osmdesátých let (2016). Režie O. Sommerová. Studentstvo je českou společností chápáno jako nonkonformní a často jsou studenti spojováni s politickou rezistencí. Je zajímavé a záslužné připomenout základní momenty studentských angažmá v dějinných bodech naší společnosti. Studenti vystoupili vždy, když byla ohrožena svoboda. Druhá část Studentských revolt je věnována letům 1987–1989. Vystupují zde hlavní představitelé hnutí: Martin Mejstřík, Pavel Dobrovský, Šimon Pánek, Monika MacDonagh-Pajerová, Pavel Žáček, Martin Klíma, Pavel Lagner a další.
Vysílání: 17.11., 12.45 hod., ČT2

Tenkrát
Události 17. listopadu 1989, které si dnes připomínáme v souvislosti se znovunabytím naší svobody, mapuje prostřednictvím výpovědí významných osobností dokument R. Sedláčka a R. Procházky (1999). Film Roberta Sedláčka a Radima Procházky „Tenkrát" se zabývá událostmi 17. listopadu 1989 prostřednictvím svědectví stěžejních aktérů tohoto dne. Těch se tvůrcům podařilo získat na čtyři desítky. Časový odstup od historické události umožňuje osobnostem jako byl Šimon Pánek, Michael Kocáb, Milan Kňažko či Jiří Dienstbier hovořit otevřeně a věcně, čímž zákonitě dochází k narušování vžitých stereotypů. Politická jednání před námi defilují jako dramatické i komické etudy s předpokládanými i nečekanými scénáři. Zpřítomnění principu hry v kontextu politiky na dějinném příkladu, který je jedním z historických východisek naší současnosti, nabízí příležitost k zamyšlení nad motivacemi a předpoklady politiků a jejich jednání. V tomto smyslu můžeme film „Tenkrát" vnímat i pod hypotetickým názvem „Dnes", protože i v naší současnosti jde v souvislosti s politikou o to, že se bez vědomí jednotlivých politických kontextů ocitáme v politickém bezvědomí.
Vysílání: 17.11., 13.40 hod., ČT2