Kristine Opolais - „Nejen Rusalka“
autor: archiv
zvětšit obrázekPoslední srpnový večer do Smetanovy síně Obecního domu zavítala hvězda operních jevišť, lotyšská sopranistka Kristine Opolais, která se ve světě proslavila účinkováním v kontroverzním zpracování Dvořákovy Rusalky na scéně Bavorské státní opery. Tam se rakouský režisér Martin Kušej inspiroval kauzou svého spoluobčana Josepha Fritzla a Rusalka je zde vězněna svým otcem ve vlhkém sklepení. Kristine se povedl také vynikající kousek v dubnu 2014, kterým prokázala vysokou profesionalitu a své pěvecké kvality. Den po debutu v Metropolitní opeře v roli Cio-Cio-San v Madama Butterfly „zaskočila“ po dvou a půl hodinách spánku hned druhý den odpoledne za nemocnou Anitu Hartig jako Mimi v Bohémě - toto představení se zrovna vysílalo v HD přenose do kin.
Koncert začal dojemnou árií Desdemony „Píseň o jívě“ z Verdiho opery Otello. Desdemona zde už předpokládá, že její manžel je psychicky nemocný šílenec a obává se svého konce, loučí se se světem a v modlitbě „Ave Maria“ se odevzdává svému osudu. Kristine Opolais v bílých šatech s červeným vzorem zde výborně uplatnila svůj šál, do kterého se zprvu křečovitě zabalila a posléze se vysvobozuje, i taková malá rekvizita jí dovolila převést velké myšlenky ukryté v písních do svých gest. Po „Intermezzu“ z Mascagniho opery Sedlák kavalír následoval monolog Markétky „L´altra notte“ z Mefistofela Arriga Boita. Poté přišly na řadu Pucciniho skladby „Sola, perduta, abbandonata“ z Manon Lascaut a „Intermezzo“ a „Un bel dì, vedremo“ z opery Madama Butterfly.
Podle mého názoru byl pro české publikum vrcholem začátek druhé půle koncertu, a to árie z Dvořákovy Rusalky „Měsíčku na nebi hlubokém“. Kristine ji zpívala v tělově-zlatých šatech. Mnohým z nás kanuly po tvářích slzy dojetí a národní hrdosti. Kdyby byl pan libretista Jaroslav Kvapil býval tušil, jak světově proslulou se stane tato árie, jistě by do textu nedal pro zahraniční sopranistky tak těžce vyslovitelná slovní spojení jako „řekni mi, řekni“ nebo „díváš se v příbytky lidí“. Kristine české „ř“ zvládla na výbornou, trošku nedokonalosti bylo slyšet ve slově „díváš“, které zaznělo jako „dzíváš“. Obecenstvo bouřlivě aplaudovalo a bylo vidět, že i Kristine byla dojata tímto přijetím její interpretace Dvořákovy skladby v jeho rodné zemi.
Následovala skvěle zahraná „Polonéza“ z druhého dějství a jako poslední skladba této rusalkovské části koncertu árie „Ó marno, ó marno to je.“ Poté jsme slyšeli árii „Myslela jsem, že jsem zaslechla hlasy“ a orchestrální skladbu „Tance opričniků a žen“, obojí z Čajkovského opery Opričnik. Úplný závěr programu patřil Rachmaninově písni „Jak je zde dobře“.
Jako přídavky pak zazněly dvě skladby Giacoma Puccinoho, a to Mussetin valčík z Bohémy a „O mio babbino caro“ z opery Gianni Schicchi.
Na dirigentském stupínku neméně zaujala drobná ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. Oksana svým vzhledem v černém kabátě a s úzkými kalhotami připomínala postavičky z filmu o Harrym Potterovi, taktovku měla jako kouzelnou hůlku a z PKF-Prague Philharmonia vykouzlila svými jemnými gesty citlivý a kvalitní výkon po celou dobu koncertu.
Měsíčku na nebi hlubokém - ukázka z výše uvedené kontroverzní režie z Bavorské státní opery zde.
31. srpna 2015, Smetanova síň Obecního domu, Praha
Kristine Opolais - soprán; dirigentka Oksana Lyniv; PKF – Prague Philharmonia
Giuseppe Verdi: Píseň o jívě, Ave Maria (Desdemona - Otello, 4. dějství); Pietro Mascagni: Intermezzo sinfonico (Sedlák kavalír); Arrigo Boito: L’altra notte (Margherita - Mefistofele, 3. dějství); Giacomo Puccini: Sola, perduta, abbandonata (Manon - Manon Lescaut, 4. dějství) Intermezzo sinfonico (Madama Butterfly, 3. dějství), Un bel dì, vedremo (Cio-Cio-San - Madama Butterfly, 2. dějství )
*přestávka *
Antonín Dvořák: Měsíčku na nebi hlubokém (Rusalka - 1. dějství); Polonéza (Rusalka, 2. dějství), Ó marno, ó marno to je (Rusalka - 2. dějství); Petr Iljič Čajkovskij Počudilis‚ mne budto golosa (Nataša - Opričnik, 1. dějství), Tance opričniků a žen (Opričnik, 4. dějství); Sergej Rachmaninov Zděs charašo - Romance, op. 21/7, text Glafira Galina (1873–1942)
Přídavky: Giacomo Puccini-Bohéma (Musettin valčík)+ O mio babbino caro (Lauretta - Gianni Schicchi)
TIP!
Časopis 20 - rubriky
Časopis 20 - sekce
DIVADLO
Adam Kořán: Připadám si již natolik odvážný, že mohu svobodně tvořit
S mladým hercem Adamem Kořánem jsme se sešli po české premiéře inscenace ŠPÍNA, kde ztvárnil postavy Kevina La celý článek
HUDBA
Petr Hapka – 80 let
Televizní písničky a songy Petra Hapky
Štěstí je krásná věc, Dívám se, dívám, Rozvod a další slavné hity a celý článek
LITERATURA/UMĚNÍ
Re-connect Art 2024
4. ročník festivalu performance a multimédií Re-connect Art pořádaný Nadací Prague Biennale se bude konat v te celý článek