Scéna.cz 

Literární tipy na 46. týden

Nebezpečné známosti (Vysílání: 09.11., 22.30 hod., ČT1)
Americký snímek režiséra Stephena Frearse z roku 1988 je v pořadí třetí adaptací známého francouzského románu Choderlose de Laclose z konce 18. století (počítáme-li i málo známou japonskou verzi z roku 1978). Příběh vikomta Valmonta a jeho lehkovážných hrátek s láskou inspiroval na konci 80. let i režiséra Miloše Formana a ještě dříve v roce 1959 francouzského režiséra Rogera Vadima, který natočil stejnojmenný snímek s Gérardem Philipem v hlavní roli. John Malkovich v roli Valmonta se pustí do hry plné exaltované vášně s nevinnou paní de Tourvel. Píše jí dopisy a nevynechá jedinou příležitost k vyznání lásky. Nechce však skutečný cit, ale pouze svést kouzelnou ženu. Do krutého plánu navíc vstupuje i protřelá markýza de Merteuil. Nikdo z trojice netuší, pro koho se nakonec stane pohrávání se sexem a láskou osudné. V dalších rolích zazáří Glenn Closeová a Michelle Pfeifferová. Snímek byl oceněn třemi Oscary za scénář, výpravu a kostýmy.

Milenec lady Chatterleyové (Vysílání: 11.11., 23.20 hod., ČT1)
Řadu let bylo nejproslulejší a nepochybně i nejkontroverznější dílo anglického prozaika, básníka a esejisty Davida Herberta Lawrence považováno spíše za pornografii, bylo zakazováno a cenzurováno a teprve později bylo pochopeno a rehabilitováno jako umělecké dílo, vypovídající jedinečným způsobem o své době a jejích rozporech. Jistě není náhoda, že Milenec lady Chatterleyové byl napsán po první světové válce, v roce 1928. Co jiného než neuvěřitelné, do té doby nepředstavitelné válečné běsnění opět pokládá na stůl základní otázky lidského bytí. Kdo jsme, jaké jsou naše skutečné hodnoty a cíle, jaké jsou naše naděje. Lawrence odpověděl milostným příběhem společensky nerovné dvojice, drsným, divokým, nezakrývajícím. Film scenáristy a režiséra Viktora Polesného dal příležitost k mnoha mimořádným uměleckým výkonům, nejen hereckým (Zdena Studenková, Boris Rösner, Marek Vašut, Johana Tesařová, Zuzana Bydžovská a další), ale i výtvarným (architekt Martin Martinec a především kostýmní výtvarnice Jarmila Konečná) či hudebním (Emil Viklický). Pozoruhodnou a vrcholně naplněnou šanci dostal i kameraman Josef Špelda.

Archivní návraty Knihy mají své osudy (Vysílání: 13.11., 09.00 hod., ČT1)
Anatole France: "Čteme-li knihu, čteme ji, jak chceme, čteme z ní nebo spíše čteme v ní, co chceme. Kniha ponechává volné pole obrazotvornosti". František Halas: "Poezie, stejně jako láska, přetrvá věky, je-li opravdová". Vladimir Michajlov: "Knihy se mají vybírat jako přátelé - uváženě a dlouho". Tolik aforismy několika spisovatelů. Ano, lidé i knihy mívali své osudy, končívali na hranici - a bylo jich na hranicích všude po světě nemálo. Z archivu jsme vybrali úsměvné povídání Miroslava Horníčka o knihách a lidech kolem nich (1969).

Dvacáté století Oty Filipa (Vysílání: 14.11., 22.25 hod., ČT2)
Život spisovatele Oty Filipa je velmi úzce spjat s dějinami 20. století. Každá doba, každý režim, který se v tomto století ve středoevropském prostoru dostal ke kormidlu, vždy neurvale zasáhl do jeho osudu. Na Filipově životním příběhu je fascinující ona směsice hrdinství a zbabělosti tváří v tvář velikým dějinám, které bez rozpaků do osobního života Oty Filipa zasáhly pokaždé, když se měnil jejich směr. Všechny epizody Filipova života budou zastřešovat úvahy nad lidským životem jako takovým, nad otázkami lidské morálky, hrdinství, zbabělosti, viny a trestu a nad životem ve 20. století v prostoru střední Evropy, nad úlohou spisovatele ve společnosti. Budeme charakterizovat povahu německého národa i českého, Filip bude vyprávět o tom, jak vnímal demokratický západ totalitního Východu v době před pádem železné opony.