Scéna.cz 

Do kin míří film Fénix

Christian Petzold se rozhodl vyplnit mezeru v německé kinematografii mapující druhou světovou válku a odvyprávět příběh lásky drasticky proměněné po návratu z koncentračního tábora k nepoznání.
Jeden z nejvýznamnějších německých režisérů současnosti se inspiroval knihou Návrat z popela od Huber¬ta Monteilheta, z níž čerpá i Hitchcockovo Vertigo. Kombinaci Vertiga a návratu z koncentračního tábora se rozhodl z Francie, původního místa děje, přenést do Německa. Příběh odvyprávěl skrz kvalitní a osvědčené herce. K narození ze svého popela tak musí v hlavní roli sebrat všechnu sílu Nina Hossová (Nelly) po boku bývalého muže Ronalda Zehrfelda (Johnnyho). Film do českých kin uvádí Asociace českých filmových klubů (AČFK) distribuční premiérou 26. února ve 20:30h hodin v kině Lucerna.

V červnu 1945 se do Berlína se vrátila zraněná a zjizvená Nelly, bývalá úspěšná zpěvačka, která přežila Osvětim. Ačkoliv se Nelly ještě zcela nezotavila po operaci tváře, vydává se navzdory varováním přítelkyně Lene hledat svého manžela Johnnyho. Svou životní lásku. Odmítal ji opustit a dlouho ji chránil před nacistickým pronásledováním, přičemž žije v domnění, že holokaust jeho manželka nepřežila. Když ho Nelly konečně najde, Johnny vidí jen ženu, která ho znepokojuje svou podobou a odmítá uvěřit, že jde skutečně o jeho Nelly. S nadějí, že získá dědictví zesnulé ženy, navrhuje, aby na sebe vzala domnělá neznámá její identitu. Nelly souhlasí a ujímá se role sebe sama. Chce zjistit, jestli ji Johnny miloval i to, jestli ji zradil. V neposlední řadě chce Nelly svůj někdejší život zpět a po vzoru bájného opeřence nachází vnitřní sílu začít znovu.

Snímek Fénix je zajímavý také svým výtvarným laděním. Film je v podstatě založený na žánru film noir, kde se objevují silné světelné kontrasty - šedé meziprostory a vizuální nuance jsou pryč. Proto se Christian Petzold s Hansem Frommem rozhodli, že se ve filmu musí objevit ostré kontrasty mezi světlem a tmou, přeexponovaná okna a tmavé, neproniknutelné kouty ve sklepeních. Na druhou stranu nechtěli, aby se z filmového vyprávění stal jakýsi psychotický prostor, který postrádá jakékoliv barvy a kape z něho beznaděj. Snímek tedy doplnili zvuky zvenčí a smyslným, přirozeným světem, které mu přidávají na kráse. „Loňský podzimní festival v Torontu byl startovací akcí pro běh za Oskary a klíčovým podnikem pro nákupy filmů na zimu 2014 a jaro 2015. Jedním z titulů, které nejvíc rezonovaly ve festivalových kuloárech, které se pravidelně objevovaly v „top Toronto“ žebříčcích a které obdržely unisono pozitivní kritiky, byl právě Petzoldův Fénix. Snímek odkazující k tomu nejlepšímu z Alfreda Hitchocka a motivům klasických filmů noir je vizuálně podmanivým thrillerem a suverénním a působivým uměleckým dílem. Zároveň se jedná o první film nejzajímavějšího německého režiséra současnosti Christiana Petzolda v české kinodistribuci. Existuje prostě mnoho důvodů, proč tuto kinematografickou delikatesu přivést na velká plátna českých kin,“ shrnul kvality snímku Jan Jílek, hlavní dramaturg AČFK.