Hudební rozhledy v červnu nejen o Pražském jaru
autor: Scena.cz
Červnové stránky měsíčníku pro hudební kultur patří zejména Pražskému jaru. „O většině koncertů z tohoto festivalu se podobně jako o dalších významných událostech měsíce května dočtete v červnovém čísle. To má tentokrát vzhledem k přetlaku materiálů celých padesát šest stránek,“ říká šéfredaktorka Hana Jarolímková.
Šedesátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro s více než šesti desítkami koncertních programů letos zahájila a uzavřela tělesa počítaná k absolutní světové špičce. Smetanovy Mé vlasti se 12. a 13. 5. ujal Londýnský symfonický orchestr se Sirem Colinem Davisem, poslední večer, na němž zazněla Beethovenova „Eroica“ a Dvořákova „Osmá“ patřil Symfonickému orchestru Bavorského rozhlasu s jeho šéfdirigentem Marissem Jansonsem.
Jednou z nejvýznamnějších událostí letošní hudební sezony v Praze bylo bezesporu uvedení kompletní Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův na prknech Národního divadla, kterou s jeho orchestrem a osmi sólistkami v rolích Valkýr nastudovala Deutsche Oper am Rhein Düsseldorf-Duisburg, kde tvoří toto dílo součást kmenového repertoáru. Poprvé byla v Praze tetralogie uvedena s týdenními a jedním čtrnáctidenním odstupem, podruhé pak v rámci Pražského jara během jediného týdne. Jak se dalo předpokládat, zájem publika byl zcela mimořádný, stejně jako byly mimořádné zážitky, které představení přineslo.
Liberec patří odedávna k místům, kde byl o hudbu a tedy i hudební divadlo vždy zcela nevšední zájem. Budova, v níž dnes působí třísouborové Divadlo F. X. Šaldy (činohra, opera, balet), byla podle návrhu známých vídeňských architektů Fellnera a Helmera postavena poté, co roku 1879 vyhořelo starší Soukenické divadlo, v němž se hrála od roku 1820 převážně činohra. Výsledkem byla stavba v novorenesančním slohu s malovanou oponou mladého G. Klimta a studenta vídeňské uměleckoprůmyslové školy F. F. Matsche, kterou 29. září 1883 slavnostně otevřel Schillerův Vilém Tell s předehrou G. Rossiniho.
S loňským absolutním vítězem Mezinárodní klavírní soutěže Pražské jaro 2004, Ivo Kahánkem, jsme se v redakci sešli v podvečer stejného dne, kdy mu na poslední tiskové konferenci před zahájením Pražského jara šéfdirigent České filharmonie Zdeněk Mácal prozradil, že s ním počítá na konci srpna pro vystoupení v Rudolfinu. Posluchači se s ním však mohli setkat již během května, kdy tento nadějný klavírista, jenž slavil úspěchy i na mnoha dalších prestižních kláních, vystoupil hned na dvou festivalových koncertech: s Penguin kvartetem a Afflatus kvintetem.
„Ani v příštím čísle, byť termínově spadajícím do tzv. okurkové sezony, kdy se toho údajně na kulturním poli příliš mnoho neděje, nepřijdete, vážení čtenáři, nijak zkrátka. Přineseme vám totiž nejen informace z „českých luhů a hájů“, kde patřil k významným událostem vedle tentokrát jazzového vystoupení Barbary Hendricks např. Beethovenův festival v Teplicích, Harantovské slavností historického zpěvu v Pecce či Smetanova Litomyšl, ale rovněž výběr z hudebních událostí konaných mimo hranice naší vlasti, jakými byla např. představení ruských oper v Komische Oper Berlin či Řeckých pašijí v Soluni. Nebude chybět ani další, již osmý díl seriálu o českých operních divadlech,“ uzavírá Hana Jarolímková.
TIP!
Časopis 17 - rubriky
Časopis 17 - sekce
DIVADLO
Nová výzva Kašpar.Dramatik
Spolek Kašpar je soubor, který je již více jak třicet let etablovaný na české divadelní scéně. Aktuálně hraje celý článek
HUDBA
Mladí ladí jazz zdarma na Karlovo náměstí
V Praze do 30. dubna patří Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mlad celý článek
OPERA/ TANEC
Premiéra 24 z dílny pěti choreografů
Bohemia Balet, soubor Taneční konzervatoře hl. m. Prahy chystá nový komponovaný program. Večer nese společný n celý článek