Scéna.cz 

Obdivovaný a zavrhovaný Karel Prager

Zatímco dnes už v málokom z běžných mimojdoucích probouzí skleněný kubus Nové scény nebo monumentální konstrukce bývalého Federálního shromáždění nějaké reakce a nesouhlasné projevy se dávno proměnily ve lhostejnost a nezájem, u řady odborníků probíhá proces právě opačný. S postupujícími léty nabývají stavby z doby socializmu v jejich očích hodnoty a z pod poplatností režimu zvolna prosvítá kvalitní architektura zároveň s poznáním, že mnohým z těch, kteří stavby navrhovali, se dostalo předúnorového školení a stali se nositeli nejlepších tradic československé předválečné architektury.
To je také příklad osobnosti „architekta, stavitele a vizionáře“ Karla Pragera (1923- 2001), který by se letos dožil devadesátky.

K tomuto jeho jubileu uspořádala Národní galerie výstavu ve Veletržním paláci. Výstava je zatím nejucelenějším průřezem jeho tvorbou, jež vzhledem k restrikcím v sedmdesátých letech - „nepublikovatelnosti“ -zůstala do značné míry neznámou.
Prostřednictvím plánů, výkresů, modelů a fotografií seznamuje expozice veřejnost s Pragerovými velkolepými realizacemi, které podstatně zasáhly do podoby význačných partií Prahy.
Nová scéna ND (1983), Federální shromáždění (1966 -73), ateliéry vedle Emauzského kláštera (nedokončeno) přímo v centru a Ǔstav makromolekulární chemie na Petřinách (1960- 64) nebo nedokončený komplex Matematickofyzikální fakulty v Tróji (šedesátá léta) jsou mimo plánů prezentovány v makrofotografiích na stylizovaných „nosnících“ přesahujících ochoz prvního patra, které symbolizují inženýrské schopnosti Karla Pragra. Ten si pro své stavby vymýšlel technické prvky a co je ještě pozoruhodnější – dokázal prosadit jejich výrobu.
Základem Pragerova řešení byl ocelový skelet, na nějž zavěšoval lehký obvodový plášť - v duchu jeho velkého vzoru Ludwiga Mies van der Rohe. Karel Prager také uvedl do života lehké skříňové příčky, které umožňovaly snadnou montáž interiéru i jeho proměnlivost a je autorem četných patentů.
Prager byl toho názoru, že hodnota budovy se prokáže až po padesáti letech, kdy má být schopná rozšíření kapacity nebo rekonstrukce. Dnešní stav jeho realizací dokazuje, že nešlo o prázdná slova a jeho mistrovství a kvalitu práce oceňují i jeho kritici.
Z menších uskutečněných projektů je známa sporná „pyramida“ na Smíchově – dnes sídlo Komerční banky, podobná kontroverzní pyramida rekreačního zařízení Federálního shromáždění v Harrachově, obytné domy v Ostravě a Strakonicích a některé další.
Po převratu v devadesátých letech se pustil Prager také do rekonstrukcí kulturních památek, které mají na výstavě své důležité místo – šlo o velmi oceňované rekonstrukce Rudolfina a kubistického Domu U Černé Matky Boží – i když za tu největší rekonstrukci se někdy považuje právě Federální shromáždění, kde nad Peněžní burzou z konce třicátých let postavil pomocí čtyř Vierendelových nosníků podpíraných 4 hlavními a 2 doprovodnými štíhlými sloupy "dům na domě" neboli "položil věžák", který tam zamýšlely jiné soutěžní návrhy a propojil tak staré s novým.
Jednou z jeho posledních prací je zajímavý bytový komplex U kříže v Praze Jinonicích.
V archivu GAMA, který Prager založil v polovině šedesátých let a kterým prošlo spousta dodnes činných a známých architektů, se k překvapení badatelů našlo mnoho soutěžních návrhů, z nichž některé - z těch pro zahraničí- byly realizovány na rozdíl od těch pro Prahu - koncepce Smíchova, překryv hlavního nádraží, návrhy pro Jižní Město, které se nikdy neuskutečnily (u některých je otázka zda naštěstí nebo naneštěstí – jako např. futuristické "město na pilířích" - zástavba svahů v Košířích a Motole).
Výstava v Národní galerii, kterou si Karel Prager přál uskutečnit ještě za svého života, jej ukazuje jako jednoho z nejvýraznějších architektonických tvůrců druhé poloviny dvacátého století, v čemž by se asi shodli jeho příznivci i odpůrci.
Sílu prvně jmenovaného postoje dokazuje také okolnost, že na výstavu vedle institucí přispěli také mnozí z jeho bývalých spolupracovníků i těch, kteří v GAMĚ nepracovali jako je Jiří Pleskot.
Výstava NG věnovaná tvorbě architekta Karla Pragera potrvá v holešovickém Veletržním paláci do 5. ledna příštího roku. Během října má vyjít ještě katalog s názvem Karel Prager: Místo určuje děj.
V souvislosti s výstavou zavádí NG marketingovou novinku a vychází vstříc návštěvníkům galerie s tím, že na speciální vstupenku v ceně 200 Kč (snížené vstupné 100 Kč) mohou shlédnout ve Veletržním paláci hned tři výstavy. Vedle Karla Pragera to jsou díla z Ceny Jindřicha Chalupeckého - výstava probíhá do 1. prosince a přehlídku Jana Kotíka od 18. října do 23. března 2014.