Scéna.cz 

Výtvarné tipy 22. týden

Most mezi kýčem a mystikou
Karlův most náleží k nejvýznamnějším architektonickým odkazům panovnické éry římského císaře na českém trůně. Jak se jeho umělecká a stavitelská hodnota propojuje s astrologií, mystikou a legendami? (2002). Scénář a režie P. Palouš. Karlův most patří k nejvýznamnějším světovým památkám gotické architektury – nejen pro svoji nespornou stavitelskou a uměleckou hodnotu, ale i pro rafinovanost, v jaké dodnes odráží středověký způsob myšlení. Nejen samotný jeho vznik doprovázela pozoruhodná symbolika, ale i jednotlivé zachovalé prvky výzdoby v sobě uchovávají významy vypůjčené ze starobylé mystiky a astrologie. Pozdvihnutí cesty přes řeku na bezmála duchovní zážitek dovršila barokní éra, kdy most doplnila působivá galerie barokních soch světců s jejich symbolickými atributy. Dokumentární snímek režiséra Petra Palouše se zaměřuje i na ty nejmenší detaily, které by mohly běžnému zraku uniknout – stejně jako jimi předávaná poselství. Pro mnohé tak otevře zcela novou perspektivu na stavbu, která se zdaleka vymyká svému účelu. Na stavbu, po níž doslova kráčely české dějiny, protože v matce našich měst jednoduše neměly jinou možnost. A jejich stopy jsou dnes takřka na dosah.
Vysílání: 01.6., 11.30 hod., ČT2

S profesorem Františkem Dvořákem za klasiky českého výtvarného umění
Vyprávění o zakladateli novodobého českého sochařství Josefu Václavu Myslbekovi, od jehož úmrtí dnes uplynulo 100 let (2010). Režie J. Hojtaš. Nejvýznamnějšího představitel českého sochařství přelomu 19.a 20. století, jenž otevřel cestu k moderní plastice, představuje zasvěcené vyprávění kunsthistorika Františka Dvořáka. Vypravíme se s ním na Vyšehrad, kde stojí slavná sochařova sousoší, která vytvořil na motivy z dávné české mytologie, jak ji tehdy prezentovaly Rukopis královédvorský a Rukopis zelenohorský. Dozvíme se o osudech Myslbekovy účasti na výzdobě Národního divadla i to, jak velký český sochař komentoval návštěvu Augusta Rodina ve svém pražském ateliéru.
Vysílání: 02.6., 16.25 hod., ČT2

Příběh bronzového patrona
Dokumentární snímek o historii stavby pomníku sv. Václava, stěžejního dílo průkopníka moderního českého sochařství Josefa Václava Myslbeka, od jehož úmrtí dnes uplynulo 100 let (1995). Režie A. Hanauerová. "Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím", hlásá nápis na jezdecké soše svatého Václava, která je dominantou stejnojmenného pražského náměstí a byla němým svědkem všech převratných událostí v dějinách naší země. Svého předchůdce měla na druhém konci prostranství už v období baroka – bylo však nutné jej odstranit a dnes ho spatříme na Vyšehradě. Vznik nové sochy provázely skandály – rozhodovalo se totiž mezi dvěma rovnocenně oceněnými návrhy Josefa Václava Myslbeka a Josefa Schnircha. Proč zvítězila bojovnější variant progresivnějšího představitele monumentálního realismu? A v čem tkví důmyslnost konstrukce Myslbekovy sochy, díky níž i přes neustálá historická zemětřesení stojí pevně na dvou koňských nohou?
Vysílání: 02.6., 16.40 hod., ČT2

Skryté skvosty: Buchlovice
Herec Jaroslav Plesl prozradí, co se návštěvník obyčejně nedozví a o čem kasteláni většinou nemluví. Cesta po hradech, zámcích a výjimečných památkách v novém dokumentárním cyklu České televize (Premiéra). Ve zlínském kraji nedaleko Uherského Hradiště leží barokní zámek Buchlovice. Romantická legenda praví, že zámek nechal postavit hrabě Jan Dětřich pro svoji manželku Anežku Eleonoru. A romantika k baroku rozhodně patří. Zámek je unikátní tím, že představuje typ barokní italské vily, která je ojedinělá nejen na Moravě, ale i v celé zemi. Za dnešní podobu zámku může rod Berchtoldů z Uherčic, ti patřili k tehdejší šlechtické elitě. A díky nim se buchlovický zámek stal mnohokrát kulisou pro historické události celosvětového významu.
Vysílání: 02.6., 21.30 hod., ČT2
Opakování: 05.6., ČT2., 08.6., ČT2

Na plovárně s Tomášem Pospěchem
Rozhovor Marka Ebena s fotografem, kurátorem, historikem umění i pedagogem. Režie J. Hojtaš (Premiéra). Tomáš Pospěch (*1974) studoval fotografii na Slezské univerzitě, dějiny umění na Filozofické fakultě v Olomouci i na pražské UK. Od roku 1997 je zaměstnán jako pedagog na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Působil také na Fakultě multimediálních studií Baťovy univerzity ve Zlíně. Je kurátorem sbírky fotografie Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Jako historik umění se zaměřuje především na fotografii a současné výtvarné umění střední Evropy. Je autorem více než dvaceti knih, např. Deníků světově proslulého fotografa Josefa Koudelky.
Vysílání: 01.6., 21.30 hod., ČT art
Opakování: 05.6., ČT2

Tajnosti slavných obrazů: George Bellows
Malířská oslava živoucího srdce newyorské metropole. Dokument ARTE. V roce 1811 vznikl odvážný plán rozdělit New York na 2028 obdélníkových bloků. Taková rozvaha byla příhodná i do budoucna. Město pak rostlo spíš do výšky, Malíř George Bellows měl sotva třicet roků, když v roce 1912 namaloval obraz "Muži z doků". Je to oslava anonymních hrdinů Manhattanu, ikony "kapitalismu". Kde všechno začalo, stále začíná a kde nejspíš i všechno skončí.
Vysílání: 01.6., 21.55 hod., ČT art
Opakování: 05.6., ČT art

Jim Marshall, fotograf hudebních hvězd
Strhující životní příběh amerického umělce, který svými přístroji zachytil atmosféru své doby. Americký document. Poutavý portrét složitého muže s velkým talentem. Jeho tvorba ovlivnila kariéru rockových hvězd 20. století, které známe a milujeme. Jim Marshall byl genius i blázen s fotoaparátem. Uměl nezaměnitelným způsobem zachytit nejen prostředí rockové hudby, od Beatles po Jimiho Hendrixe, ale také třeba sílu hnutí za občanská práva. Marshallova divoká stránka se mísila se soucitným okem, které dokázalo odhalit některé z nejznámějších okamžiků 60. a 70. let.
Vysílání: 01.6., 23.25 hod., ČT art
Opakování: 06.6., ČT art

Sochařky: ani múzy, ani modelky
Nebyly to ani múzy, ani modelky – sochařky Properzia De Rossi, Camille Claudelová či Louise Bourgeoisová a mnohé další si vydobyly svébytné a jedinečné místo v původně výlučném světě mužů – umělců. Francouzský dokument (Premiéra). Sochařství je častokrát vnímáno jako navýsost fyzické a maskulinní umění. Zároveň již od řecké antiky nastolil pygmalionský mýtus osudové rozdělení rolí mezi sochaře a jeho múzu, modelku. Přitom i ženy sochají. Ty, které žily a tvořily mezi šestnáctým a osmnáctým stoletím většinou upadly v zapomnění. V devatenáctém století však postupně dobyly ateliéry, salony a akademie a dnes už jejich postavení nikdo nezpochybňuje. Jaké tedy byly osudy a čím je výjimečná tvorba žen – sochařek: Properzie De Rossi, Luisy Roldanové, Marie-Anne Collotové, Marcello, Hélene Bertauxové, která byla první ženou, jež se v roce 1864 odvážila vystavit mužský akt, Lucienne Heuvelmansové, Camille Claudelové, Jane Poupeletové, Käthe Kolwitzové, Germaine Richierové, Niki de Saint Phalle či Louise Bourgeoisové?
Vysílání: 02.6., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 06.6., ČT art