Scéna.cz 

Výtvarné umění tipy 8. týden

Deset století architektury: Zámek Kačina
Dokument o nejvýraznější české stavbě období klasicismu (1999). Scénář a režie T. Šimerda. Zámek Kačina u Kutné Hory představuje nejvýznamnější památku českého stavitelství z období klasicismu. Období klasicismu a empíru spadá do konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Zahrnuje tedy i období francouzské revoluce a následujících napoleonských válek. Toto období není v oblasti architektury na význačná díla právě nejbohatší. A zámek Kačina, největší stavitelské dílo klasicismu v Čechách, vznikal po celých dvacet let. Stavba je situována do rozsáhlého přírodního parku, který vytvořil kolem roku 1800 vídeňský architekt Jacquin. Zde dal hrabě Jan Rudolf Chotek vybudovat zámek podle návrhu Christiana Friedricha Schurichta, drážďanského stavitele. Práce byly zahájeny roku 1802 a celá budova dokončena teprve v roce 1822. Koncepce stavby vychází ze segmentovitého půdorysu s tětivou dlouhou 227 metrů. Alegorická a mytologická figurální reliéfní výzdoba je dílem vídeňských sochařů a vznikla v letech 1827–1830. Zobrazuje alegorii Hospodářství a Lovectví. Zámek má ústřední část se společenskými místnostmi a hraběcím obydlím, v kolonádových křídlech jsou pak umístěny pokoje pro hosty. Severní budova skrývá divadlo a nedostavěnou kapli.
Vysílání: 19.2., 09.55 hod., ČT2
Opakování: 23.2., ČT2

Příběhy domů: Mrakodrap na návsi
Uprostřed historického jádra Dobříše minulý režim vztyčil obří panelový věžák (2008). Scénář a režie L. Václavová. Středočeská Dobříš bývala až do nástupu komunismu malým a půvabným městečkem, kde venkovské statky sahaly ke starobylému náměstí a lidé se navzájem dobře znali. Atmosféru takřka vesnické pospolitosti narušilo poválečné vyvlastnění zámku rodině Colloredo-Mannsfeldů, mnohem horší rána ale přišla o dvacet let později. Komunisté nechali zcela nepochopitelně srovnat se zemí část historického jádra města, které mělo být nahrazeno novým a ideologicky čistým – betonovým. Výstavba byla nakonec realizována jen zčásti. Na místě někdejších barokních domů s obchůdky vyrostla nevzhledná prodejna Jednoty a nad ní obří čtrnáctipatrový věžák. Novodobá dominanta města je dodnes jizvou na jeho tváři a bolavou ranou v srdcích obyvatel.
Vysílání: 19.2., 01.45 hod., ČT2
Opakování: 21.2., ČT2

Profily velikánů: J. S. Chardin
Velký kouzelník zátiší a portrétů. Francouzský cyklus dokumentů. Narodil se roku 1699. Jeho otec vyráběl biliáry. Syn Jean Siméon Chardin nejprve maloval zátiší. Přitom jeho obrazy byly unikátní. Vystihoval samu podstatu zobrazovaných věcí a jeho navenek skromná témata měla duši. Byl perfekcionista. Mimořádný význam přikládal kompozici. S nekonečnou trpělivostí ji umně propracovával, aby vyzařovala dokonalý soulad a doslova dýchala. Mezi předměty jako by se proháněl vánek! Chardin se nejlépe cítil uprostřed tichých věcí, doma, stranou zvědavých pohledů. A pak se pustil do malování lidí. Maluje je jako předměty a dodával jim univerzální platnost. Měl královskou penzi. Bydlel v Louvru v luxusním apartmá na Čtvercovém nádvoří jako pokladník Akademie. Rozhodoval o rozmístění obrazů na Salonech. A maloval působivé portréty. Jsou to pastely. Včetně nemilosrdně upřímných autoportrétů.
Vysílání: 20.2., 21.15 hod., ČT art
Opakování: 21.2., ČT art., 25.2., ČT art

Artmix
Sochařky, malířky, fotografky – to je únorová nabídka měsíčníku pro vizuální umění. Konkrétně vás pozveme na výstavu a do ateliéru Anny Hulačové, Jany Vojnárové, Markéty Othové, Moniky Imrové a dalších výtvarných osobností (Premiéra). V únoru se náhodně sešlo více výstav, jejichž autorkami jsou malířky, sochařky či fotografky. Téma žen jako umělkyň však není to hlavní, co chceme v tomto vydání reflektovat. Sledovat budeme především vývoj a změny v jejich tvorbě. Výstava Paralelní pozdravy Anny Hulačové a Jany Vojnárové je komunikací dvou médií, v níž dochází k průniku sochy do malby a naopak. Markéta Othová pokračuje ve fotografické archivaci tiskovin, obrázků, látek, různých typů oblečení a oblíbených předmětů převodem do podoby obrazu – a to i na své aktuální výstavě Babiččin pásek z letních šatů ze 30. let minulého století. Monika Immrová je sochařka a grafička pro kterou je důležitá plasticita, prostorový a plošný účinek elementárního tvaru. V současné době připravila komorní výstavu v kostele v Andělské Hoře u Chrastavy. A Artmix plus jako vždy přidá nabídku nejzajímavějších vizuálních událostí měsíce.
Vysílání: 21.2., 22.45 hod., ČT art
Opakování: 23.2., ČT art., 26.2., ČT art

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem
Se zasvěceným průvodcem si prohlédneme historickou zástavbu v Karlově ulici (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš. Karlova ulice bývala ve středověku hlavní tepnou Prahy, jelikož byla jedinou spojnicí mezi Staroměstským náměstím a Pražským hradem. Od nepaměti byla plná obchodů a živností, především zlatnických a obuvnických. O mnohých těchto řemeslnících, stejně jako o architektonických památkách v čele s honosným Colloredo-Mansfeldským palácem bude pan profesor Dvořák dnes vyprávět.
Vysílání: 21.2., 00.10 hod., ČT art
Opakování: 24.2., ČT art., 26.2., ČT art