zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Ostrov pokladů z NT Live

Patsy Ferran a Joshua James (Zdroj: J. Persson)

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Jedním z příjemných bodů dramaturgie přenosů NT Live, že přinášejí velmi rozmanitou žánrovou škálu. Už potřetí ve své historii tedy nabídly divákům (včetně těch v pražském kině Aero) vyloženě rodinné představení. Po adaptaci Pratchettova NÁRODA a kultovním pololoutkovém představení VÁLEČNÝ KŮŇ se na začátku roku představila adaptace Stevensonova OSTROVA POKLADŮ, která se stala vánočním hitem londýnských Vánoc 2014. To znamená, že přenos NT Live byl naplánován dlouho před premiérou – což svědčí o tom, že odcházející ředitel Národního divadla úspěch předpokládal. A nemýlil se.

Je to asi tím, že dobrodružné příběhy jsou tutovkou, jak pro dospělé, tak pro dospívající, ale i malé děti. A je-li inscenace dobře udělána, dokáže zaujmout nejrůznější generace diváků. O tom ostatně hovořila v dokumentu doprovázejícím přenos Bryony Lavery, která Stevensonův pirátský příběh adaptovala. A ujala se toho svérázným způsobem, vycházejícím z motta, že každý z nás jako dítě někdy plul na ostrov pokladů... včetně dívek. A tak se nemůžeme divit, že adaptace příběhu, prezentovaném v Stevensonově knize z roku 1883 jako čistě mužská a klukovská záležitost, je genderová rovina vyvážená. Vypravěč příběhu Jim je ona, tedy osiřelá holka krátce před pubertou, která žije u babičky na samotě, a my si nemůžeme být jisti, zda si to celé dobrodružství nevysnila ve své fantazii. Pro diváky (a ty mladíš o to více), je důležité, že nám inscenace Polly Findlay umožní ponořit se do světa fantazie a dobrodružných her. K tomu směřuje vše – a´t už příběh samotný (který má hororovitou atmosféru starodávných knižních ilustrací), výprava Lizzie Clachan, která okouzlí nejen hvězdnou oblohou rozprostírající se nad jevištěm i hledištěm, ale také účelností, efektivností a efektností proměnlivé scény. Za všechny proměny je tu kouzelný moment, kdy se během doslova sekund proměňuje téměř holá scéna ve velkolepý koráb. Když proměna skončí, publikum doslova vydechne obdivem. Podobně proměnlivé je ovšem i prostředí ostrova, kde máme možnost nahlédnout i do záhadných podzemních slují. Atmosféru dotváří též živě zpívané námořnické písničky. Samozřejmě, že autorka adaptace si neodpustila lehkou laskavou nadsázku, v níž naráží na dobré vychování anglických gentlemanů, kteří si i tváří v tvář pirátské hrubosti zachovají dobré vychování. Další rovinou, která vnáší do příběhu něco navíc, je psychologický aspekt, a nenásilně naučný tón. Malá Jim poznává svět, a učí se i tomu, že ne všem lidem je možno důvěřovat. Zpočátku jako by hledala v pirátovi Silverovi náhradního otce, až časem zklamaně zjistí, že si její důvěru a lásku nezaslouží. Pokud jsme připomněla onu genderovou vyrovnanost, doplním, že kromě hlavní představitelky se tu mezi davem pirátů objeví i pirátka, stejně jako ve spřízněném táboře je tu doktor ztvárněný ženou. A samozřejmě nechybí ani babička, která rámuje dobrodružný příběh své vnučky jistotou domova. Pro pobavení mladých i starších diváků je zde přítomna i na dálku ovládaná loutka papouška Flyna, který glosuje a zamotává nejrůznější situace. Ale samozřejmě, nejdůležitější je správné obsazení. Ne každému pětadvacetiletá Patsy Ferran do role holčičky Jim úplně sedne, je přece jen dosti stylizovaná, a možná úmyslně působí jako ze starých filmů. Ale takoví jsou všichni. Skvadra budižkničemů z řad pirátů i uhlazených příslušníků dobře vychovaných středních vrstev vytváří zajímavý kolorit příběhu. Dominuje ovšem sympatický zloduch John Silver, kterého ztvárnil někdejší Doktor Who Arthur Darvill. Ambivalence postavy je zjevná, a tak se sympatie diváků, jak to má být, přiklánějí střídavě na různé strany. Nicméně Dravill dokáže správně vybalancovat důvěryhodnost své postavy, a zároveň její zprvu skrytou proradnost. Sympatické na celé inscenaci je především to, že získává diváky nikoli nápodobou televizní show, ale čistě divadelními prostředky. Dává dětem i dospělých prožít a vychutnat si čiré divadelní kouzlo, napětí i strach, ale zároveň i hravost.

10.2.2015 22:02:43 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 20 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Festival Setkání Stretnutie 2024

Články v rubrice - Recenze

Tři mušketýři: A nikdy nezapři sám sebe

Tři mušketýři (Městské divadlo Zlín)

Městské divadlo Zlín uvádí od dubna 2024 nadčasový romantický příběh TŘI MUŠKETÝŘI. Tento titul se na českých ...celý článek


Dub: empatické přijímání zpráv

Pavel Vacek (Dub)

Městské divadlo Zlín uvádí v české premiéře hru britského dramatika Tima Crouche DUB (An Oak Tree, 2005). Crou ...celý článek


Hra, která se zvrtla: grál mezi komediemi

Milan Němec a Kristýna Daňhelová (Hra, která se zvrtla)

Městské divadlo Brno uvádí inscenaci trojice autorů Heryho Lewise, Jonathana Sayera a Heryho Shieldse HRA, KTE ...celý článek


Hostina dravců: když jde o život

Hostina dravců (Slovácké divadlo)

Slovácké divadlo Uherské Hradiště uvádí novou inscenaci HOSTINA DRAVCŮ autorů Vahé Katcha a Juliena Sibre. V č ...celý článek



Časopis 20 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Velkolepá válečná freska

Příliš vzdálený most

Příliš vzdálený most
Velkolepá rekonstrukce útoku spojeneckých výsadkářů za 2. světové války v rámci operac celý článek

další články...